Nová česká hra Panelák Pavla Oršela je vynikající

Aj caramba, tahle hra je luxus. Miluju české hry a jsem hrdý, když z česka vyjde něco originálního. Ano, má to zhruba hrací hodinu, ale nápad za jedna, grafika za jedna. Ani si nedokážu představit, co by vyšlo ven, kdyby na to dělalo víc lidí! 11 z 10 hra?

Pojďme si na rovinu říct, že nejsem fanda hororovek. Když se koukám na filmy, tak požaduju, aby to dobře dopadlo a na konci se vzali za ruce a šťastně odcházeli do zapadajícího slunce. Ne tak tahle hra. Nicméně prostředí klasického socialistického paneláku a to, že je to nová česká hra, bylo hybatelem mého přesvědčení, že tuhletu hru si prostě zahraju kdyby co bylo!

U nás ve městě, tedy rodném, i tom, kde teď žiju, je slušná paneláková základna, a kolem a uvnitř paneláků jsem si prožil svý. Jednou jsem tam i nějakou dobu bydlel. Podivuhodný zážitek. Mimochodem, od tý doby mám počítačovou serverovou skříň, kterou do dnes používám jako hlavní komp. Je to už pátá generace vnitřností, ale už slaví dvacet let. Stejně jako můj syn. Proto nostalgicky stále měním základní desky a procesory právě do týdletý skříně.

Pojďme k hře samotný. Dělal ji jeden člověk – Pavel Oršel – grafik, animátor, herní dizajner, kterej ve stejným paneláku žil. A měl noční můry. Jestli měl tydlety, co prožijeme v tý hře, tak jsem překvapen, že hned záhy neskončil ve svěrací kazajce někde v Bohnicích. Ty vole, tam prostě nechceš! Ale jdeš tam, páč chceš pomoct cápkovi, co vangluje na kraji střechy a hodlá se co nejdřív zesebevraždit. A ty mu prostě chceš pomoct, tak podnikneš všechny ty procedůry, který tě čekají uvnitř toho hnusnýho paneláku. S těma lidma tam fakt „chceš:-) “ bydlet.

Dostaneš se do klasickýho paneláku, který je hnusný tak, jak ho znáš z dob, kdys v tom žil. Ordinérní nábytkový stěny, televize, ti bohatší videorekordéry, hnusný bytový jádro a háčky na klíčky hned u dveří vedle lokálního telefonního sluchátka vedoucímu ke zvonkům na boku baráku. Ouchyláci ve svých bytech místo spižíren mají za vstupníma dveřma místnost, kde na zemi najdete černý pytle s bůhví čím a hlavně uprostřed oné místnůstky trůní štokrle s provazem pro případ, když by si někdo chtěl uvázat smyčku a oběsit se. Instantní kill, to chceš, taky kdo by chtěl bydlet v takovým vertikálním koncentráku dýl, než zjistíš, že tě v tom normalizačním masomlýnku vlastně nic zajímavýho nečeká.

Jsem nadšenej, že českej šikula vymyslel a dal do kupy tuhle jednohubku, která má hlavu a patu. A když ji hraješ, že se nenudíš. Akceptuješ to reálný prostředí a do tý atmošky se prostě vnoříš! V Americe bych tohle viděl tak na 20 bělochů , stovku černochů a aspoň dvě lesby (jedna ve vedení společnosti), kteří by na tom usilovně (tedy dle zákonů ohledně volna a pracovních výhod utiskovaných) pracovali. A samozřejmě ten černej týpek, co tam chodí po chodbách a zabíjí, když se na něj koukneš, ten by tam být nemoh. Leda bílej. Ale v tý tmě… každej černej. No tohle by prostě neprošlo. Jsme ale v ČR, takže ókáčko, tady se to ještě dá.

Hra se s tebou nesere. Jako dá indície, ale tu máš, bav se. A pak dojdi, až budeš mít správný výsledek. To Indiana Jones a The Great Circle těm pomalejším dává pomocí fotek nápovědy tak, že to i kluk, hrající si s kamením, louskne. Tedy za mě dobrý. Čech, Valach, Chod, partyzán, to jsou kucí tesaný ze železa, ti ty hádanky dají.

Konec samotný za mě výborný. Takový to… kámo… příště zase přijdem… a to bude maso! Tohle je jen takový předkrm. A tomu rozumím. A těším se, protože možná tady máme další vznikající český fenomén.