RETRO Z PRVNÍ RUKY
PŘIHLÁSIT

Když si robot začne vymýšlet. Jak jsem předělal Retrohráče, aby nekecal

2026-09-28 · BLOG · 🏷 Nezařazeno
Na základě několika upozornění od vás, čtenářů Retrohráče, jsem v posledních dnech provedl poměrně zásadní změny v tom, jak tady vznikají články. Protože se ukázalo, že náš automatizovaný redaktor občas dostal příliš bujnou fantazii. A to nechceme.

Na základě několika upozornění od vás, čtenářů Retrohráče, jsem v posledních dnech provedl poměrně zásadní změny v tom, jak tady vznikají články.

Protože se ukázalo, že náš automatizovaný redaktor občas dostal příliš bujnou fantazii.

A to nechceme.

Fantazie je dobrá věc u Doomu, adventur od Sierry nebo při vysvětlování rodičům v roce 1993, proč nutně potřebujete dalších osm megabajtů RAM.

U zpráv už je to horší.

Co se vlastně stalo?

U několika článků se objevily nesmysly.

Například informace o tom, že nějaký redaktor Retrohráče něco vytvořil, naprogramoval nebo vymyslel, přestože nic takového v původním zdroji nebylo.

Prostě klasická situace:

Počítač nevěděl, ale místo aby držel hubu, rozhodl se být kreativní.

Takže jsem mu musel trochu utáhnout šrouby.

A když už jsme u toho, možná vás bude zajímat, jak celý Retrohráč vlastně funguje.

Retrohráč dnes běží na třech počítačích

Ano. Třech.

Protože proč mít jeden počítač, když můžete mít doma malé datové centrum a vysvětlovat rodině, že ty větráky hučící v koutě jsou naprosto nezbytné pro chod civilizace.

Jeden počítač funguje jako hlavní šéf.

Přibližně každé dvě hodiny projde kolem 150 RSS zdrojů z retroherní a technologické scény a podívá se, co se kde objevilo nového.

Z toho potom vybírá zprávy, které by mohly být zajímavé pro Retrohráče.

Do výběru samozřejmě kecám i já.

A kecám do něj hodně.

Články ručně procházím, vybírám a nakonec také schvaluji.

A potom přijde anotace

Retrohráč nepřebírá celý původní článek.

Vytvoří vlastní stručné shrnutí – anotaci –, která má vysvětlit, o čem původní zpráva je, a odkáže vás na původní zdroj.

Jenže tady se objevil problém.

Některé RSS kanály obsahují opravdu jen pár vět.

A automat měl ode mě zadané, že anotace musí mít určitou minimální délku.

Takže dostal třeba tři věty informací, podíval se na požadovaných několik odstavců a řekl si zhruba:

„No dobře, šéfe. Něco tam teda dopíšu.“

A doplnil to.

Jenže občas také o něco, co se nikdy nestalo.

A přesně tady byl zakopaný pixel.

Takže přichází Fulltext

Celý systém jsem proto překopal.

Retrohráč už tam, kde je to technicky možné, nepracuje pouze s krátkým RSS výtahem, ale snaží se získat také text původního článku.

Díky tomu má při vytváření anotace podstatně více skutečných informací a mnohem méně prostoru k literární tvorbě.

Jenže internet by nebyl internet, kdyby všechno fungovalo jednoduše.

Některé weby automatizovaný přístup blokují.

Takže jeden linuxový počítač dostal speciální zaměstnání.

Má spuštěný normální webový prohlížeč a v případech, kdy je to potřeba, otevře stránku podobně jako běžný návštěvník a přečte z ní informace potřebné pro vytvoření anotace.

Ano.

Jeden počítač u mě doma má v podstatě zaměstnání „čtenář internetu“.

Vítejte v roce 2026.

A co obrázky?

Obrázky jsem z automaticky přebíraných zpráv před časem úplně odstranil.

Ne proto, že bych je technicky neuměl stáhnout. V backendu je často mám.

Jenže autorská práva u fotografií, artworků a různých ilustračních obrázků jsou takový malý veselý právní minový pole.

A opravdu nemám chuť jednou debatovat s nějakou fotobankou o tom, jestli se někde před patnácti lety objevil obrázek, který dnes někdo považuje za svůj.

Takže zatím platí jednoduché pravidlo:

Není obrázek, není hádka o obrázek.

Je pravda, že tím agregátor ztratil kus svého kouzla.

Proto ještě přemýšlím nad variantou, že budu používat vlastní screenshoty přímo z her tam, kde to bude dávat smysl a kde budu mít jejich použití pod kontrolou.

Kontrola číslo dvě: nekecáš náhodou?

Další novinkou je automatická kontrola věcné správnosti.

Systém vytvoří anotaci a další krok ji znovu porovná s informacemi získanými z původního článku.

Jinými slovy:

První automat něco napíše.

Druhý automat přijde a řekne:

„Kamaráde, a kde jsi na tohle přišel?“

A pokud se informace v původním textu nepotvrdí, je problém.

Ale ani to pořád není konec.

Poslední kontrola jsem já

Ano, vážení.

Na úplném konci tohoto technologického řetězce sedí stále jeden biologický Mirek.

Každý článek si přečtu a ručně ho fajfkou schválím k publikování.

A právě proto se může stát, že některý den nové články nevyjdou v sedm ráno, ale třeba až kolem poledne.

Protože mám také normální práci.

A přestože bych si rád nechal do mozku namontovat API a kontroloval Retrohráče přes Wi-Fi během natáčení reportáže, tuto funkci zatím výrobce nedodává.

Takže někdy prostě musíte počkat, až se k článkům dostanu.

Ale raději zpráva o pár hodin později než rychle publikovaný nesmysl.

A teď ještě uklízíme minulost

Současně probíhá kontrola starších článků.

Momentálně se probírám osmým měsícem a potom přijde na řadu sedmý a další starší obsah.

A že toho není málo.

Na Retrohráči už jsou tisíce článků, takže to není práce na jedno deštivé odpoledne s kafem.

Proto prosím o trochu trpělivosti.

A hlavně díky všem, kteří mě na chyby upozornili.

Přesně proto má smysl, že Retrohráče někdo opravdu čte a není to jen server, na kterém si tři počítače celé dny povídají mezi sebou.

Cílem není mít nejrychlejší automatický agregátor na světě.

Cílem je mít místo, kam si přijdete přečíst, co je nového ve světě starých her a počítačů – a můžete přitom rozumně věřit, že jsme si polovinu článku právě nevymysleli.

Což je, uznávám, docela dobrý základ novinařiny.

Mirek Pakr

Konec hlášení!

Za mě bych nechal právě tenhle titulek — „Když si robot začne vymýšlet“ je dostatečně klikací, ale zároveň přesně říká, o čem článek je. A ten „biologický Mirek“ bych tam rozhodně nechal. 😁

[neověřeno] Beru technické detaily přesně z tvého podkladu; externě jsem je neověřoval. Udělal bych z toho hlavně zákulisní blog s nadhledem, kde přiznáš problém, vysvětlíš, co jsi změnil, a zároveň z toho nebude suchá technická dokumentace. Tu pasáž „co je na internetu, s tím si každý může dělat co chce“ jsem schválně přeformuloval — právně by to byla docela divoká mina. 😄

Když si robot začne vymýšlet. Jak jsem předělal Retrohráče, aby nekecal

Na základě několika upozornění od vás, čtenářů Retrohráče, jsem v posledních dnech provedl poměrně zásadní změny v tom, jak tady vznikají články.

Protože se ukázalo, že náš automatizovaný redaktor občas dostal příliš bujnou fantazii.

A to nechceme.

Fantazie je dobrá věc u Doomu, adventur od Sierry nebo při vysvětlování rodičům v roce 1993, proč nutně potřebujete dalších osm megabajtů RAM.

U zpráv už je to horší.

Co se vlastně stalo?

U několika článků se objevily nesmysly.

Například informace o tom, že nějaký redaktor Retrohráče něco vytvořil, naprogramoval nebo vymyslel, přestože nic takového v původním zdroji nebylo.

Prostě klasická situace:

Počítač nevěděl, ale místo aby držel hubu, rozhodl se být kreativní.

Takže jsem mu musel trochu utáhnout šrouby.

A když už jsme u toho, možná vás bude zajímat, jak celý Retrohráč vlastně funguje.

Retrohráč dnes běží na třech počítačích

Ano. Třech.

Protože proč mít jeden počítač, když můžete mít doma malé datové centrum a vysvětlovat rodině, že ty větráky hučící v koutě jsou naprosto nezbytné pro chod civilizace.

Jeden počítač funguje jako hlavní šéf.

Přibližně každé dvě hodiny projde kolem 150 RSS zdrojů z retroherní a technologické scény a podívá se, co se kde objevilo nového.

Z toho potom vybírá zprávy, které by mohly být zajímavé pro Retrohráče.

Do výběru samozřejmě kecám i já.

A kecám do něj hodně.

Články ručně procházím, vybírám a nakonec také schvaluji.

A potom přijde anotace

Retrohráč nepřebírá celý původní článek.

Vytvoří vlastní stručné shrnutí – anotaci –, která má vysvětlit, o čem původní zpráva je, a odkáže vás na původní zdroj.

Jenže tady se objevil problém.

Některé RSS kanály obsahují opravdu jen pár vět.

A automat měl ode mě zadané, že anotace musí mít určitou minimální délku.

Takže dostal třeba tři věty informací, podíval se na požadovaných několik odstavců a řekl si zhruba:

„No dobře, šéfe. Něco tam teda dopíšu.“

A doplnil to.

Jenže občas také o něco, co se nikdy nestalo.

A přesně tady byl zakopaný pixel.

Takže přichází Fulltext

Celý systém jsem proto překopal.

Retrohráč už tam, kde je to technicky možné, nepracuje pouze s krátkým RSS výtahem, ale snaží se získat také text původního článku.

Díky tomu má při vytváření anotace podstatně více skutečných informací a mnohem méně prostoru k literární tvorbě.

Jenže internet by nebyl internet, kdyby všechno fungovalo jednoduše.

Některé weby automatizovaný přístup blokují.

Takže jeden linuxový počítač dostal speciální zaměstnání.

Má spuštěný normální webový prohlížeč a v případech, kdy je to potřeba, otevře stránku podobně jako běžný návštěvník a přečte z ní informace potřebné pro vytvoření anotace.

Ano.

Jeden počítač u mě doma má v podstatě zaměstnání „čtenář internetu“.

Vítejte v roce 2026.

A co obrázky?

Obrázky jsem z automaticky přebíraných zpráv před časem úplně odstranil.

Ne proto, že bych je technicky neuměl stáhnout. V backendu je často mám.

Jenže autorská práva u fotografií, artworků a různých ilustračních obrázků jsou takový malý veselý právní minový pole.

A opravdu nemám chuť jednou debatovat s nějakou fotobankou o tom, jestli se někde před patnácti lety objevil obrázek, který dnes někdo považuje za svůj.

Takže zatím platí jednoduché pravidlo:

Není obrázek, není hádka o obrázek.

Je pravda, že tím agregátor ztratil kus svého kouzla.

Proto ještě přemýšlím nad variantou, že budu používat vlastní screenshoty přímo z her tam, kde to bude dávat smysl a kde budu mít jejich použití pod kontrolou.

Kontrola číslo dvě: nekecáš náhodou?

Další novinkou je automatická kontrola věcné správnosti.

Systém vytvoří anotaci a další krok ji znovu porovná s informacemi získanými z původního článku.

Jinými slovy:

První automat něco napíše.

Druhý automat přijde a řekne:

„Kamaráde, a kde jsi na tohle přišel?“

A pokud se informace v původním textu nepotvrdí, je problém.

Ale ani to pořád není konec.

Poslední kontrola jsem já

Ano, vážení.

Na úplném konci tohoto technologického řetězce sedí stále jeden biologický Mirek.

Každý článek si přečtu a ručně ho fajfkou schválím k publikování.

A právě proto se může stát, že některý den nové články nevyjdou v sedm ráno, ale třeba až kolem poledne.

Protože mám také normální práci.

A přestože bych si rád nechal do mozku namontovat API a kontroloval Retrohráče přes Wi-Fi během natáčení reportáže, tuto funkci zatím výrobce nedodává.

Takže někdy prostě musíte počkat, až se k článkům dostanu.

Ale raději zpráva o pár hodin později než rychle publikovaný nesmysl.

A teď ještě uklízíme minulost

Současně probíhá kontrola starších článků.

Momentálně se probírám osmým měsícem a potom přijde na řadu sedmý a další starší obsah.

A že toho není málo.

Na Retrohráči už jsou tisíce článků, takže to není práce na jedno deštivé odpoledne s kafem.

Proto prosím o trochu trpělivosti.

A hlavně díky všem, kteří mě na chyby upozornili.

Přesně proto má smysl, že Retrohráče někdo opravdu čte a není to jen server, na kterém si tři počítače celé dny povídají mezi sebou.

Cílem není mít nejrychlejší automatický agregátor na světě.

Cílem je mít místo, kam si přijdete přečíst, co je nového ve světě starých her a počítačů – a můžete přitom rozumně věřit, že jsme si polovinu článku právě nevymysleli.

Což je, uznávám, docela dobrý základ novinařiny.


Mirek Pakr

Konec hlášení!


#blog#novinky#retrohrac
💬 KOMENTÁŘE (2)
Michal@ ~ $ 2026-10-19 11:36
AI, ale ani člověk, by neměl přebírat cizí texty druhých, aby z nich tvořil výcuc pro krmení obsahu vlastního webu pro zvýšení trafficu. Je to stejné minové pole jako ty obrázky (možná i větší). Dochází k obcházení původního a autora a jeho webu, a alibi: "uvedl jsem odkaz na zdroj" moc neobstojí. Málokdo kliká na zdroj, když má vytvořenou souhrnnou shortku tady. Přiznání se k obcházení ochran proti vykrádání textů pomocí AI, to už je docela benzín do ohně;-)
Michal@ ~ $ 2026-10-23 10:59
20. 10. 2026 v poledne jsem posílal autorovi tohoto webu tento mail. Dnes je to třetí den a nevěřím, že by si autor nečetl tři dny mail, že by to nezaznamenal. Takže asi ignorace. Jak myslíte...

Dobrý den,

jsem autor webu Ringohraní a tímto vás žádám o okamžité a trvalé vyřazení mého webu www.ringohrani.cz ze všech vašich automatických robotů retrohrac, RSS agregátorů, skriptů pro web scraping a AI generátorů obsahu.

Zároveň vás žádám o stažení všech mých dosud převzatých článků prezentovaných na retrohrac.cz, aby nefigurovaly na internetu pod značkou Retrohráč (a to i zpětně), a o zamezení zachytávání mého obsahu retrohráčem i z jiných agregátorů (např. Retropolis). Nesouhlasím s tím, aby mé autorské texty byly stahovány, zpracovávány pomocí AI a byť jen stručně přepsané prezentovány na vašem webu.

Žádám vás o písemné potvrzení, že byl můj web z vašeho systému odstraněn a existující články staženy.

Děkuji za pochopení celé věci. Snad to nebude vzato osobně, v zájmu o retro jsme na stejné lodi, komunita je malá a o to více by k sobě měla přistupovat s respektem. Nejde mi o žádný konflikt, ale o ochranu vlastního času a zachování si motivace přispívat do retro scény originálním obsahem bez toho, aby byl do pár minut po zveřejnění převzat jinými weby, které si jím automaticky bezpracně plní vlastní obsah výcucem z těch článků a zajišťují si vlastní, nikoliv autorovou návštěvnost. To by mi pak přestalo dávat smysl, a myslím, že to tak cítí každý, kdo něco tvoří.
Poprvé? Pošleme ti odkaz, klikneš a je to. Bez hesla. Přihlásit se mailem
// NICK
// E-MAIL (nepovinný)
Nezveřejňuje se. Dostaneš na něj odkaz, kterým si nick potvrdíš, a pak zprávu, když ti někdo odpoví.
// KOMENTÁŘ
Komentář je vidět hned. Spam a urážky mažu zpětně.
← zpět na archiv